Můžete ten rok, co vedete oddělení v Luhačovicích shrnout?

Do Luhačovic jsem nastoupil 4.12.2014. Byl to rok plný změn, větší odpovědnosti , učení se a poznávání nových lidi.

Jaký jste si dal úkol, když jste nastupoval?

Snažil jsem se udržet ten velmi dobrý standard, který tu byl a zaměřil jsem činnost oddělení na podnapilé řidiče, řidiče pod vlivem drog a celkově na drogovou problematiku. Co je negativní, tak jsme teď hodně přetížení, zajišťujeme spoustu akcí mimo naše teritorium, do toho přišla migrační krize. Posílali jsme proto dva policisty do Vyšních Lhot, kde plnili úkoly v zařízení pro uprchlíky.No a když si myslíte, že už je „klid“, tak vám někdo zavolá, že se zítra musíte podílet na ochraně první dámy, která je ubytovaná několik dní v Luhačovicích, a vy musíte rušit policistům volno a stahovat je na přesčasy.

Kolik vás tu na obvodním oddělení je?

Fyzicky šestnáct plus jedna občanská zaměstnankyně. Z těch 16-ti jsme dva ve vedoucích funkcích, dva ve skupině dokumentace, a v přímém výkonu zůstává 12 policistů. 

O jaké území se jako oddělení staráte? Je to správní obvod Luhačovic?

To je ještě širší. Máme i část ORP (obce s rozšířenou působností) Zlín. Začíná to z jedné strany od hranice okresu Uherské Hradiště, přes  Doubravy, Provodov, Horní Lhotu, Slopné. Na druhé straně Kladná Žilín a na kopci na Petrůvku, tam se nám to půlí se Slavičínem. Do Slavičínského teritoria ale jezdíme také, protože  některé služby nejsou schopni zajistit.

Čekal jsem, že když přijdu, najdu Vás za stolem plným papírů, protože vím, že práce policistů je také hodně o tom papírování. Stůl je ale prázdný…

(Úsměv.) To jsem si uklidil, než jste přišel. Ale hlavně přechází se do elektronizace. Fyzické spisy také jsou, ale co jde, řešíme elektronicky.

Jaké tu byly za poslední rok nejvážnější případy?

Byla to série vloupání do objektů. Do sportovního obchodu BI-FU, tam byla škoda asi za 250 tisíc, Klenotnictví Briliant vyloupené na konci srpna, potom vloupání do Rybářské chaty u přehrady. V těch třech případech byly asi největší škody v porovnání s ostatními.

A už se ty případy vyřešily?

Nejsou uzavřené, nějaké poznatky se zjistily, zatím konkrétní pachatel není znám. Ještě probíhají operativní úkony, takže nemohu být příliš konkrétní. Bohužel se často stává, že pachatele vidí svědci, jako tomu bylo u Briliantu, ale na policii nezavolají.

Co dopravní nehody. Třeba u Ludkovic, kudy denně jezdím, jsem viděl v jednom týdnu postupně dvě auta v příkopu.

Obecně by si lidé měli dát pozor v lesních úsecích, kde se mění světelné podmínky. Část cesty je suchá, v lese to na ni neprosvítá, je mokrá, někdo tam najede moc rychle a stane se nehoda. U zmiňovaných Ludkovic byly v tom lesním úseku k Březůvkám, když počítám i jednu srážku se zvěří, v jednom podzimním týdnu 4 nehody.

To je nejčastější místo v okolí Luhačovic, kam jezdíte řešit dopravní nehody?

Ne, nejčastěji je to kopec na Petrůvku. Ta jeho horní část. Sice to už spadá pod slavičínské oddělení, ale naši policisté jsou často nejblíž a tak je tam operační důstojník vysílá. Naše vozidla jsou totiž monitorována pomocí GPS, a tak se ví, kde které auto je. Když prší, tak jsou v tom kopci na Petrůvku nehody téměř denně.

Jak je to s počtem nehod?

Konkrétní statistiky se dělají centrálně, ale obecně lze říci, že když se před několika lety zrušila povinnost oznamovat všechny nehody Policii ČR, tak šetřených nehod ubylo. Jenže s odstupem času a po negativních zkušenostech s pojišťovnami a viníky, kteří se začali vykrucovat z odpovědnosti za nehodu, jezdíme k nehodám opět častěji.

Co násilné činy na Vašem území? Bylo tu tuším napadení ženy bývalým partnerem...

To bylo v Pozlovicích, případ šetřila kriminální policie, my jsme zajišťovali místo činu a prováděli neodkladné úkony. My šetříme trestné činy kde horní hranice trestu odnětí svobody nepřevyšuje 5 let, tudíž se hlavně jedná o výtržnictví, často v souběhu s ublížením na zdraví..

Když to převedu do běžné mluvy – chlapi se poperou v hospodě?

No spíše mladíci, kteří si něco dokazují, často pod vlivem alkoholu.

Mluvíme o Luhačovicích. Ale Vy jste vždy nesloužil tu, že?

Ne, začínal jsem ve Vizovicích v hlídkové službě, pak jsem sloužil v Luhačovicích jako obchůzkář. Z řadového policisty jsem se vypracoval na pozici zástupce vedoucího v Luhačovicích. Po dvou letech jsem dostal nabídku dělat zástupce vedoucího ve Zlíně. Tam jsem byl tři roky a poté jsem se vrátil do Luhačovic jako vedoucí.

Můžete srovnat krajský Zlín s malými lázeňskými Luhačovicemi? Jak moc se to pro policisty liší?

Každé místo má svá specifika. Velké město, to je velká zátěž, ale také je tam více hlídek a pokud jsou k dispozici, může jich rychle zasáhnout více společně. Tady, pokud to řeší jedna hlídka a potřebuje posily, je delší časový úsek, než jim někdo přijede na pomoc. Jinak povahou je oddělení ve velkém městě spíše taková velká fabrika, kde to všechno jede, řekněme více unifikovaně. My jsme spíše jako rodinná firma, která ale zase může přidat něco svého, na některé věci je tu přeci jen více času.

Co třeba drogová problematika na Luhačovicku? Tady to asi nebude jak ve Zlíně?

No, ono je to spíš podobné. Ve Zlíně je několikanásobně více lidí než v Luhačovicích, takže je to markantnější, ale poměrně je to podobné.  Tato problematika se bohužel nevyhýbá žádnému městu, obci.

Předpokládám že v případě Luhačovic a okolí půjde spíše o měkčí drogy, marihuanu...

Opět je to podobné. Marihuana je obecně rozšířena hodně. Z těch tvrdých drog se tu vyskytuje pervitin, který je levnější, dostupnější, snáze se vyrobí. S výrobou drog se pojí jeden z mých nejtěžších zážitků ze služby. 

Můžete ho popsat?

Byl to moment, kdy jsme chytili přímo při činu výrobce pervitinu v jedné chatové oblasti a musel jsem se rozhodnout, zda proti tomu člověku budu muset použít zbraň, vystřelit na něj. Nebyl jsem ve službě dlouho, zkušenější kolega čekal opodál na posily a já jsem zajišťoval přístupovou cestu do objektu. Pachatelů bylo více a byl předpoklad, že můžou být ozbrojeni. Najednou někdo šel proti mně, svítil mi do očí baterkou a nereagoval na výzvy, aby si lehl. Ale naštěstí jsem zatím k ostré střelbě zbraň použít nemusel, po výzvách, že použiju zbraň si pachatel lehl a úspěšně jsme s kolegou zákrok dokončili. Velmi těžký zážitek také byl, když jsme řešili případ sebevraždy dvanáctiletého kluka.

To jsou asi pro policistu ty nejtěžší okamžiky, že?

Ano, velmi těžké okamžiky jsou když musíte řešit tragické události s účasti dětí a mladých osob. Ještě těžší je, když musíte říct rodičům, že zemřelo jejich dítě.

To už jste musel udělat?

Bohužel ano, několikrát. A je prakticky jedno jestli to byl dvanáctiletý hoch, devatenáctiletý anebo čtyřicetiletý muž, pro rodiče je to vždy dítě… Při svém prvním „vyrozumívání“ jsem nebyl schopný říct ani slovo, když proti mně šel vystrašený otec a to jsme ho šli „jen“ vyrozumět, že jeho syn byl po autonehodě převezen s lehkým zraněním do nemocnice. Tehdy mě zachránil zkušenější kolega.

Sám máte potomky?

S manželkou vychováváme tři děti.

Myslíte, že někdo z nich půjde také k policii?

Ta nejstarší studuje zdravotnickou školu, ten nejmladší je maličký a na záchranářských vozech ho zatím zajímají jenom majáky. A ten prostřední je každý týden něčím jiným. Nebudu to rozmlouvat ani přemlouvat.

Existuje třeba nějaká deformace z povolání?

Určitě. Řešíme spoustu negativních věcí, takže se více bojím o své nejbližší…. Manželka se mě snaží usměrňovat.

Na co jste za své působení u policie nejvíc pyšný? 

Snažím se dělat práci co nejlépe a jsem spokojený, pokud se to daří. Stejně jsem spokojený, pokud se daří mým podřízeným i kolegům z jiných útvarů. Není důležité, že jste zadržel někoho konkrétního, důležité je, že policie funguje jako celek. Jsou případy známější – požár 103. budovy ve Zlíně, úspěšné pátrání po dvojnásobném vrahovi ve Zlíně, ale i méně známější, ale neméně důležité. Třeba jsme dotáhli ve Zlíně sérii případů a podařilo se do vazby zavřít lidi, kteří soustavně páchali trestnou činnost. Sice škody nebyly nijak závratné, ale pro běžného člověka hodně citelné. Byly to vykradené sklepy, krádeže v obchodech, vloupání do objektů. Problém je u těch drobnějších méně závažných skutků, že než se pachatel přes všechny soudy dostane do vězení, trvá to hodně dlouho. A stává se to bohužel někdy i po závažných činech, z čehož je moc lidí nešťastných.

Proč a kdy jste se vůbec pro práci policisty rozhodl?

Už na základní škole mě lákalo být záchranářem nebo policistou.

To jste pak studoval policejní školu v Holešově, ne?

Zvažoval jsem holešovskou školu, ale tam se tehdy hlásila spousta lidí a brali málo. Tak jsem šel na střední průmyslovku ve Vsetíně. Tam, když jsem řekl učiteli, že chci jít k policii, tak kroutil hlavou. Proč jako jsem na této škole. Ale ty čtyři roky jsem nějak zvládl a po vojně jsem se přihlásil a byl přijat k Policii ČR, u které pracuji od roku 2002.

Ale vzdělával jste se pak i v policejním oboru, že?

Po základní odborné přípravě jsem se přihlásil na policejní akademii, která je v Praze, a získal tam bakalářský i magisterský titul. Vyšší vzdělání je i podmínkou pro práci vedoucího.

Co vás na té práci nejvíc baví?

Vidím smysl v tom, že pomáháme lidem. Spousta lidí to tak nevnímá, třeba protože dostanou občas nějakou pokutu. Ale asi každý si dokáže představit, jak by to tu vypadalo, pokud by tu policie nebyla.

Jak člověk relaxuje?

Teď nejvíc času zabírá to nejmladší dítě, které má dva a čtvrt roku. Pokud to jde tak třeba spinning, horské kolo, vyjet si někde, vyčistit si hlavu, sauna.

S prací policisty jste začínal ve Vizovicích, odtud i jste?

Bydlím ve Valašských Kloboukách a denně dojíždím do Luhačovic. Myslím, že v místě bydliště je lepší policistu nedělat, nemusíte řešit pracovní záležitosti v hospodě u piva.

Jak práci luhačovické Policie ČR ovlivnila nedávná tragédie, kdy muž postřílel návštěvníky restaurace v nedalekém Uherském Brodě?

O aktivních střelcích jsme slyšeli z dálky, a pak se to stalo ve vedlejším městě. Před touto tragédií probíhali cvičení na aktivní střelce, ale nikoho by tehdy nenapadlo, že se to stane zrovna ve Zlínském kraji. Zlepšuje se vybavení, vznikají nové jednotky, které budou lépe balisticky vybaveny a budou cvičeny na takové zákroky.

Jsou Luhačovice specifické pro policii tím, že je to malé lázeňské město, kde půlka lidí je na léčebném pobytu?

Ano, to že jsou rekreační oblastí je jedním z kriminogenních faktorů, který ovlivňuje naši práci. Tam, kde jsou velké ubytovací kapacity se může objevit někdo, kdo se snaží skrýt. Jiný může zneužívat prostředí k tomu, že se snaží dostat na pokoje rekreantů a sebrat jim tam peníze či cennosti.

Stalo se to třeba i během roku 2015?

Na podzim jsme měli krádež na více lázeňských domech. Tentokrát to „odskákali“ zaměstnanci, kteří měli ve skříňkách peníze, telefony a osobní věci. Tam byla naštěstí jedna z kamer, kterých je tady v Luhačovicích minimum. Pachatel byl zaznamenán a podle popisu víme, kdo to je. Je to člověk páchající sériovou trestnou činnost po celé republice a  měl by být v nejbližší době zadržen s tím, že bude dán návrh na vazbu.

Říkal jste, že pomohla kamera. Ale město kamerový systém nemá. Jednáte o tom?

Snažíme se to řešit. Je několik případů z poslední doby, kdy jinde kamerový systém hodně pomohl. Třeba ve Vizovicích bylo loupežné přepadení, na kamerovém systému našli osobu odpovídající popisu a za chvilku ho měli. Což by možná bez kamerového záznamu jinak nedokázali. Nedávno médii prošel případ, kdy projížděli pachatelé v kradených autech přes Vizovice a díky kamerám se vědělo, kam ujíždějí a mohla se jim zatarasit cesta.

Doporučil byste tedy kamerový systém i Luhačovicím?

Určitě. A pokud má někdo obavy o ztrátu soukromí, tak jsou liché. Když se analyzuje kamerový systém, tak obvykle v reálném čase. Pokud se tím je nutné probírat zpětně, to jsou hodiny a hodiny záznamu, takže pokud by si tam někdo chtěl hledat něco zbytečného, stálo by ho to spoustu času.

Věnujete se i něčemu, o čem třeba lidé nemají tušení?

Na některých odděleních jsou umístěny i automatizované externí defibrilátory (AED). Také u nás, protože záchranka tu nemá své stanoviště a jsme rekreační oblastí. Za poslední měsíc jsme byli dvakrát požádáni záchrannou službou o výjezd k případu, kde byl předpoklad použití AED. V jednom z těchto případů byli kolegové zrovna na jiném oznámení, toto přerušili, vyžádali příjezd hlídky z jiného oddělení a urgentně se přesunuli do místa události.

O co šlo?

Byl to výhružný telefonát. Provedlo se vše potřebné, hrozba se ale neprokázala.

Trochu jiný byl asi případ evakuace luhačovické základní školy. Tam výhružka nebyla, ale našel se podezřelý předmět, že?

Já sám mám školení na provádění pyrotechnických prohlídek, zrovna  dva dny předtím jsem byl na opakovaném školení, protože jsem byl v týmu, který prováděl pyrotechnické prohlídky v Hradišti při fotbalovém mistrovství jedenadvacítek. Postupovalo se správně, i když v podezřelém zavazadle se nakonec našly škole nevhodným způsobem darované korálky. Ale že školník to zavazadlo nahlásil a děti se evakuovaly, byl správný postup. I město skvěle zafungovalo, zajistilo pro asi 500 evakuovaných prostory. Pokud by u školy výbušný systém byl a dětem by to ublížilo, řešilo by se pak, proč někdo nepostupoval tak, jak měl.

Nebyla to tedy zbytečná panika?

Určitě ne. Na školení nám pouštěli instruktážní video ze situace, kdy se nebezpečí podcenilo a tři lidé zemřeli. Hrdinů jsou plné hřbitovy.

V době, kdy děláme rozhovor, se teprve blíží vánoční svátky a Silvestr. Bývá to v Luhačovicích z pohledu Policie ČR klidné?

Vše je teď podstatně ovlivněno tragedií ve Francii. Policie ČR po těch útocích i u nás přistoupila ke zvýšení bezpečnostních opatření. Snažíme se soustřeďovat výkon služby do míst, kde je větší výskyt osob. Aby byli policisté více vidět a odlákali tak případně nebezpečné lidi.

A zkušenosti z předchozích let?

Silvestr jsem sloužil vloni, měl jsem noční. Nechci to zakřiknout, ale bývá to celkem klidné. Nejen  u nás, ale jak jsem slyšel ve vysílačce i po celém kraji. Lidé se spíš baví a neřeší zbytečnosti.

Berou si tedy policisté rádi služby na Silvestra?

Někteří se na ně píšou, protože chtějí být doma na svátky s rodinou a Silvestr oželí. Na Nový rok se dělají dopravně bezpečnostní akce a většina policistů je stejně v práci.