Proč tomu tak je?

Zaujalo mě totiž, že nikde na akcích ani přímo ve městě se nesetkává tolik lidí z Luhačovic. U akcí ve městě je často hodně návštěvníků odjinud, lázeňských hostů, ale u červeného kříže se člověk setká opravdu s Luhačovjany a lidmi z nejbližšího okolí.

Město opravilo kříž, ale mluvil jste i o tom, že by se lokalita mohla dál zvelebovat. Jak?

Těch akcí pro lidi by se tam mohlo dělat do roka i více, nejen to silvestrovské setkání, kam jsem zavítal poprvé před rokem a úplně mě to nadchlo. Řešili jsme pak, co by se tam mohlo vybudovat. Jako první jsme se rozhodli opravit kříž, který byl už ve špatném stavu a podařilo se na to získat i krajskou dotaci.

A jaké jsou ty další plány?

Je tam nově udělaná i toaleta a altánek. Řeší se, zda třeba vybudovat nějaké posezení. Vše plánujeme se starostkou Petrůvky Petrou Poláškovou a panem Pučalíkem (místostarosta Petrůvky a ředitel TS Luhačovice). Hledáme cestu, co dál. Ale jsou trochu obavy, aby třeba stálé posezení nebylo poničeno vandaly.  I na letošním setkání se řešilo, co by tam mohlo být. Zaznělo, že třeba i rozhledna, která prý v lokalitě kdysi bývala. Pro případnou rozhlednu má ale Petrůvka už vytipovanou jinou lokalitu, odkud by byl výhled lepší, až na Slovensko. Každopádně budeme rádi, pokud se ozvou občané, co by u Červeného kříže preferovali.

Pokud by se rozhledna dělala v Petrůvce, na tom by se Luhačovice nějak podílely?

To nevím, každopádně jsem přislíbil, že bych pomohl využít různé své kontakty a snažil se pomoci se sháněním peněz na ten projekt, třeba od ministerstva nebo kraje.

K vedení Zlínského kraje teď Vy osobně máte blíže, protože jste se nakonec dostal do krajského zastupitelstva. Nejprve to ale „nevypadalo“, protože jste skončil podle výsledků voleb jako první náhradník v rámci hnutí ANO. Nebyl jste ani na ustavujícím zasedání, že?

Já byl až na druhém setkání krajských zastupitelů 19. prosince. Tam jsem složil i zastupitelský slib. Tím, že na ustavující schůzi odstoupila z funkce zastupitele paní Mikuláštíková, stal jsem se následně dalším zastupitelem za ANO já, jako první náhradník.

Jak moc to znamená pro Luhačovice, že mají svého krajského zastupitele?

Já o tom mluvil už před volbami, že je to významné. Když jsem v předešlých dvou letech něco řešil na kraji, tak to pro mě bylo samozřejmě daleko složitější. Neměli jsme tam jednak nikoho z Luhačovic a také ve vedení kraje nebyl nikdo z hnutí ANO. Lidé by si každopádně měli uvědomit, že krajské volby jsou pro města snad nejdůležitější, protože krajský zastupitel tam jde proto, aby mohl pro své město něco udělat, ne kvůli nějakému zisku, protože pokud není radním, v podstatě z toho nic nemá.  Já jsem se stal i předsedou výboru krajského zastupitelstva pro Kulturu a památky, takže daleko více mohu ovlivňovat dění v této oblasti, která se Luhačovic velmi týká. Mohu ale z pozice zastupitele lobbovat i za různé další věci.

Když jste byli před Vánoci s paní starostkou popřát příjemné svátky obyvatelům Domova pro seniory Luhačovice, naznačil jste tam, že se chystáte prosadit změny týkající se právě i tohoto zařízení, které zřizuje kraj. Domov je sice v krásné nové budově, ale má tam značné problémy s financováním svého provozu…

Nemluvil jsem přímo o změnách, ale podpoře. Mám v plánu pozvat si postupně do Luhačovic všechny radní kraje a s každým z nich řešit problémy, se kterými by mohl kraj pomoci. Na jednání zastupitelstva na to samozřejmě není tolik času. Mám proto už domluvenou schůzku s panem Kašným, který má na starost kulturu a budu pokračovat i s dalšími. Ohledně kultury   potřebujeme mluvit třeba o tom, co dále s muzeem, které tu máme. Uvažuje se, že se bude předělávat, a na tom by se měl podílet finančně určitě i Zlínský kraj. (pozn. autora: kraj muzeum zřizuje).

Co jsou další věci?

Už před volbami, když jsem jel do Kladné Žilín, mluvil jsem tam s lidmi o tom, jak je pro ně  důležité mít krajského zastupitele. Třeba právě ve vztahu k problému se silnicí v Kladné Žilín. Ve směru na Bojkovice tam ujíždí svah, je to ve špatném stavu a už léta hrozí, že se tam může něco přihodit. Představitelé Luhačovic se to už dlouho pokoušeli řešit, ale právě z pozice krajského zastupitele se dá více zatlačit, aby s tím kraj něco udělal, protože ta silnice patří právě kraji. Při předchozích apelech na kraj nám dali informaci, že by se to mohlo vyřešit někdy v roce 2019, což je pro mě ale nepřípustný termín. Musí to být dřív!

Ještě se vrátím ke krajským volbám. Proč se vlastně ta paní Mikuláštíková zřekla mandátu?

Ona měla zájem o post radní pro školství, ovšem vzhledem k výsledku voleb, kdy jsme tento post nezískali, pak měla dvě možnosti: zůstat ředitelkou školy, kterou kraj zřizuje nebo se stát jen řadovou krajskou zastupitelkou, tak zůstala na postu ředitelky.

Výsledek voleb, ve kterých ANO nakonec získalo 8 mandátů v 45ti členném zastupitelstvu a skončilo tak druhé za KDU-ČSL, mohla ovlivnit i aféra, kdy na podzim ve Zlíně náměstek primátora Stříbný (právě za ANO) musel odstoupit. Přišlo se totiž na to, že tam chtěl přítelkyni „přihrát“ městský byt. Osobní pochybení, které pak ale vedlo i k přijetí odpovědnosti a odstoupení mohlo asi výsledek voleb ovlivnit, ne? Mohl jste se možná nebýt toho stát krajským zastupitelem jako devítka kandidátky ANO přímo?

Pro mě bylo celkem překvapení, že jsem se tam nedostal, všichni věřili, že budeme mít deset a více zastupitelů. Ovlivnilo to ale spíše, že do hry vstoupili například Svobodní a tím se počet hlasů roztříštil mezi více stran. Ve Zlínském kraji to nebyla žádná velká aféra. Když jsem před volbami objížděl celý kraj, setkal jsem se s dotazem na to jen ve Zlíně. Určitě je nutné ale dodat, že pana Stříbného ANO vyzvalo okamžitě k vystoupení. Jeho osobní pochybení beru spíše jako neznalost celkem mladého člověka, ale je to spíše věc Zlína. Poté, co na ten problém sama radnice upozornila, tento člověk okamžitě vyvodil osobní odpovědnost a nejen opustil místo náměstka primátora, ale také vystoupil z hnutí ANO.

Od voleb zpět do současnosti a do Luhačovic. Teď jste po více než dvou letech od zvolení místostarostou na místní radnici v půlce funkčního období. Můžeme to nějak zbilancovat?

Můj nástup byl složitý v tom, že asi půl roku od zvolení vážně onemocněla paní starostka a v té době se řešil problém, že byla rozkopaná ulice Dr. Veselého. Její oprava byla kvůli přístupu stavební firmy ve skluzu. Situace byla pro mě velký zápřah, hektické období, kdy právě na mě se tak obraceli s dotazy k situaci občané, podnikatelé, a také všechna média. Myslím, že se to ale nakonec podařilo zvládnout a jsem rád, že to neskončilo hůř, což určitě mohlo. Denně jsem na firmu tlačil, aby se dělalo, a i když se ulici na hlavní sezónu pro podnikatele otevřít nepodařilo, povedlo se aspoň s určitým zpožděním umožnit provoz zahrádek, aby podnikatelé nepřišli o celou sezónu. Ulice dodělaná nebyla, dodělala se až v říjnu, ale opravdu to vypadalo, že to dopadne ještě hůře. Firma ke konci už nepracovala vůbec a jsem rád, že to nakonec dopadlo, jak to dopadlo. Firmě jsme samozřejmě dali finanční sankce a stále se to řeší.

Další velký problém nastal ve sporu s akciovou společností Lázně Luhačovice o financování lázeňského areálu, který jí sice patří, ale přitom je prostor veřejným prostranstvím. Na základě precedentů se tak dlouhodobě domáhají u města Lázně spolufinancování údržby areálu, ač jde o jejich soukromé vlastnictví.

To byla druhá velmi závažná věc. Bohužel jsem se už i doslechl, že prý já vyvolávám válku mezi Lázněmi a městem. To rozhodně není pravda a odmítám to. Můj názor byl vždy, že nejdůležitější pro město je dobrý vztah a spolupráce s Lázněmi. Já byl vyzván samotnými zastupiteli, abych sehnal různé právní analýzy k problematice, což jsem udělal. Sehnal jsem několik názorů renomovaných právníků, vyjádření všech ministerstev, kterých se to může nějak týkat, vyjádření Svazu měst a obcí. Mým cílem bylo chránit nás, zastupitele, abychom se nedopustili protiprávního jednání a také hájit zájmy města a občanů.

A na základě řady těch nashromážděných materiálů je pohled na věc  jaký?

Ano, město se musí podílet na údržbě lázeňského areálu. Podle mě je ale důležité, aby také smlouva byla právně v pořádku. Kvůli tomu osočování je pro mě ten spor nejtěžší věcí za ty dva roky ve funkci na radnici. Já za to řešení ale také nesl odpovědnost. Musí se to vyřešit, ale vše musí být prostě právně v pořádku, aby nám nikdo v budoucnu nemohl řešení vytknout, nebo ho dokonce právně napadnout.

 Jaká je tedy situace teď v prvním lednovém týdnu, kdy se o tom bavíme?

Návrh smlouvy je připraven a řeší se s vedením Lázní. Dále se bude projednávat na lednovém zasedání zastupitelstva.

Další věc, která nad městem v současnosti visí jako Damoklův meč, jsou restituce majetku šlechtického rodu Serenyiů, kteří před lety vládli v Luhačovicích. V jaké fázi je z kraje roku 2017 tato problematika?

Proběhly soudy o přiznání českého občanství Serenyiů, to jim bylo přiznáno. Teď tedy mají potomci rodu nárok na restituce. Ty mohou uplatnit na lesy, pozemky a zámek. To se teď řeší. Jsme s rodinou Thienen, tedy potomky rodu, v kontaktu. Každopádně nám bylo řečeno, že rozhodně nechtějí nic udělat tak, aby až se to bude vracet, to bylo nějak nenadále ze dne na den. Třeba vylučují, že by přišli a řekli najednou: „Teď hned vykliďte zámek!“

Právě ten je pro město hodně důležitý, že?

Ten je nejdůležitější! Proto hledáme řešení, hlavně jde o to, co bude s Domem dětí a mládeže. Nenecháváme nic náhodě, i když je vše spíše než otázkou měsíců otázkou roku a více. I s tím, že budeme vracet pozemky, některé se budou muset zaplatit, s tím se už dlouhodobě počítalo. Ale ten zámek je nejdůležitější.

Na zastupitelstvu se mluvilo také o tom, že alternativou pro umístění sídla DDM by mohla být sokolovna. Ale kolem není park, který DDM tolik využívá. Je třeba i varianta, že by organizace mohla v zámku zůstat?

Vyjádření pana Thienen, když jsme s ním mluvili, bylo, že by jim to nevadilo, pokud by tam DDM zůstalo. Ale rodina chce v budoucnu, to zdůrazňuji, že v budoucnu, v zámku bydlet. Zatím prý i přemýšlejí, že by si v Luhačovicích pořídili i nějaký byt. A až by se přesunuli do zámku, určitě by ho obývali jen částečně.

V zámku sídlí ještě Základní umělecká škola Luhačovice. Řešíte i co s ní? I když, ta není zřizována městem, ale krajem…

To právě vnímám tak, že mi je jedno, kým je to zřizované, chci podporovat to, co tu slouží našim dětem. Podobně u Domova pro seniory, který sice zřizuje kraj mi jeho situace není lhostejná, protože jde i o naše lidi, naše občany. Je jasné, že to musí řešit především kraj, ale je to i naše priorita, protože jde o Luhačovjany.

Ať trochu odlehčíme téma, položím také otázku, související ještě s příchodem nového roku. Dáváte si Vy nějaká předsevzetí?

Před rokem jsem si dal na přelomu roku předsevzetí, že bych měl začít cvičit. Zašel jsem do posilovny, což bylo v pořádku. Poté jsem ale začal cvičit bez odborného dozoru a odrovnal jsem si koleno na čtyři měsíce. Tak už raději žádná předsevzetí nedělám. Jen jsem si na toho Silvestra zazvonil u Červeného kříže zvonečkem pro štěstí, co tam je, a přál si pro všechny blízké zdraví. 

S novým rokem se pojí i některé další změny, které rok přinese. Například má být pro daleko širší skupinu podnikatelů povinná elektronická evidence tržeb. Ta už startovala ale vloni pro hotely a restaurace a je právě z dílny ANO, kterého jste členem. Jak se na EET i z pozice spolumajitele hotelu, který vaše rodina provozuje, díváte?

Někteří živnostníci, bývalí kolegové tu jsou na mě možná naštvaní kvůli EET, přitom nikdo tak neřešil EET jako já. Já s ministrem Babišem o tom vedl snad půl roku dlouhé debaty. Ne, že bych byl přímo proti EET, ale nechtěl jsem, aby to tolik zasáhlo malé živnostníky. Hájil jsem práci provozovatelů restaurací a ubytovacích zařízení. 

Sám jste přitom velkou část života pracoval v hotelových provozech, v gastronomii…

Právě proto se mě hodně dotýkalo, že EET v někom vyvolává dojem, jako by všichni hospodští měli být podvodníci, protože to přišlo první právě na ně. Na druhou stranu musím říct, že konec mých debat s panem Babišem byl jeho argument, že jen chce, aby se zkrátka dobře vybíraly daně. A proti tomu samozřejmě nelze nic namítnout. A je pravda, že těch daní se už v minulém roce vybralo podstatně více, právě i díky změnám, které prosadilo ANO. A také Luhačovice díky tomu dostaly navíc z daní takřka o 5 milionů korun. U větších měst šlo o desítky milionů, což považuji za velmi významné.  Je také pravda, že když jsem projížděl při předvolební kampani kraj, tématu EET se lidé moc v dotazech nevěnovali, takže to asi zase jako takový problém nevidí.

Další, co čeká provozovatele restaurací, kaváren a hospod letos, je tzv. „Protikuřácký zákon“, který zřejmě projde a zhruba od půlky roku by měl přinést úplný zákaz kouření v těchto zařízeních. Co vy na to i jako člověk, který si cigaretu také rád zapálí?

Mně v tomto případě připadá, že zákazů je už moc. Na druhou stranu jako kuřák podporuji zákaz kouření v restauracích, kde se vaří. I na zahrádce si kolikrát raději ani nezapálím, pokud vidím, že nikdo okolo nekouří. Ale říkám si zase, že třeba ve větších městech je už teď 90 procent nekuřáckých restaurací. Proto bych vítal, kdyby zákon umožnil té desetině být kuřáckých, a lidé si tak mohli dát v kavárně či hospůdce i cigáro.

Od podzimu se postupně vrací paní starostka Semelová do úřadu, ale předtím tu na víc než rok byl zvolen druhý místostarosta pan Lebloch. Jaká byla spolupráce s ním?

Když paní starostka onemocněla, nejen ona ale i já jsme chtěli, aby do vedení města šel do té uvolněné funkce pomoci někdo, kdo už s tím má zkušenost. Já sám jsem byl nováčkem ve funkci a pan Lebloch už tu místostarostou dříve byl. Byl už dříve i krajský zastupitel. Takže také v tom mi mohl poradit, jak je dobré s krajem vyjednávat, na koho se obrátit. Když paní Semelová nemohla funkci starostky vykonávat, blížily se pomalu krajské volby a já měl od ANO právě nabídku, dokonce na třetí místo na kandidátce. To jsem ale odmítl, s tím, že za takové situace ve městě to nemohu přijmout, navíc jsem to nikdy neplánoval. Ale právě pan Lebloch i se starostkou mi říkali, ať se napíšu tak kolem desátého místa, že to bych se tam ještě mohl dostat, protože je dobré, aby město mělo svého zastupitele. Roman Lebloch mi také hodně poradil, jak fungují na krajském zastupitelstvu výbory a další věci. 

Jak vidíte výhled do roku 2017 na pozadí dění ve světě, jako je zvolení Trumpa americkým prezidentem, teroristické útoky na řadě míst a podobně? Ovlivní to i malé moravské lázeňské město jako jsou Luhačovice?

Každý rozumný člověk ví, že se nás to jistě trochu dotýká, minimálně ekonomicky. Já jsem ale pozitivní člověk a věřím, že rok 2017 bude pro nás v Luhačovicích dobrý. Ty celosvětové záležitosti se nás zatím naštěstí netýkají tolik, třeba utečenecká krize svědčí o tom, že většina migrantů jsou opravdu ekonomičtí migranti a ne lidé, kteří by chtěli hlavně prchnout před válkou.

Proč si to myslíte?

To by si nevybírali hlavně Německo a Švédsko a neohrnovali by nos nad takovými zeměmi jako Česko, ale třeba i Rakousko. V Německu mám rodinu a vzhledem k počtu migrantů už se tam na ně dívají jinak než z počátku. Rozhodně nejsem nějaký rasista, ale to množství lidí, kteří takto přicházejí do Evropy je až nebezpečné, protože je těžko zvládnutelné. Proto by se ten problém mohl bohužel více dotknout v budoucnu i Česka, s čímž musíme počítat. Bohužel jsou informace, že až o 70 procentech imigrantů evropské země vlastně skoro nic nevědí, což je pak samozřejmě bezpečnostní riziko. Migrantů, kteří vskutku utíkají před válkou, je mi ale samozřejmě líto a musíme jim pomoci.  K volbě prezidenta USA se rozhodně vyjadřovat nechci. Myslím, že je to předčasné. Čas ukáže, zda se Američané rozhodli správně.

Zpět přímo do Luhačovic. V momentě, kdy se bavíme, jsou  krásně zasněžené. Máte Vy osobně rád zimu, třeba zimní sporty…?

Já se přiznám, že zimu moc rád nemám. Pro Luhačovice zima navíc nemá ani z hlediska turistiky moc význam, i když se tu sezóna v posledních letech hodně protáhla a úplná mimosezóna teď vlastně je právě jen leden. To se hodně posunulo díky zbudování plovárny a sportovního centra, takže je tu vyžití i v zimě.

Ale přeci jen, co třeba Vy a lyže?

Přiznám se, že na ty si už ani nezajdu. Jednak nemám čas, ale měl jsem před pár lety i úraz, kdy jsem měl škaredě zlomenou nohu. A z určité obavy bych na lyže už asi ani nešel.

Ale jezdíval jste?

Ale opravdu jen trochu. Třeba jsem dělal deset let v horském hotelu, ale tam jsem myslím za celou dobu lyžoval jednou. Taky na to nebyl čas. Prostě to byla práce od rána do noci. A teď  už mám spíš v zimě obavu, abych si nezlomil nohu někde na náledí, když normálně jdu, ne tak lyžovat. Ale dřív jsem tu některé sjezdovky v okolí využíval.

Ještě před Vánoci jste předával ceny mladým perspektivním literátům ze základních škol, kteří uspěli v soutěži pořádané SOŠ Luhačovice. Oceňoval jste je nejen jako místostarosta, ale také jako autor několika úspěšných románů. Chystáte se třeba letos napsat něco nového?

Před pár lety jsem si řekl, že s psaním končím, protože u nás je to spíš drahý koníček plný starostí se sháněním nakladatele a vynakládáním vlastních peněz. Ale zrovna včera jsem si otevřel věc, kterou už mám několik let rozepsanou a pořád si říkám, že by byla škoda to nedokončit.

A jaké je téma?

Je to o člověku, se kterým jsem se celý jeho život potkával. Byl to nedostudovaný farář, který toho studia musel v 50. letech nechat. Po uzavření teologických fakult dělal na šachtě, pak byl hospodský a hodně zbohatl, ale ztratil veškerou pokoru. Stal se z něj bohém. Nakonec skončil zcela na dně. Takže vlastně mám nějaké předsevzetí, román dopsat, protože ten příběh je hodně silný a byla by škoda ho nechat nedokončený.